Tradici nelze rozhodně upřít Britům, vždyť jejich podzemka byla v druhé polovině 19. století první na světě! Zatímco ve většině metropolí jezdila ještě koněspřežná dráha, v Londýně už v roce 1880 první trasa přepravila 40 milionu lidí za rok!
Tehdy vlaky vypadaly zcela jinak, poháněla je pára a jezdily v intervalech 10 minut. Byl to ale základ dnes jedné z největších podzemek, která je „pod nohama“ Londýňanů.
V Londýně dá zabrat zorientovat se v systému linek metra
Dnes má 12 linek a celá síť měří 408 km. Mimochodem, barvy tratí si na mapách nevystačí se základní paletou, a tak se můžeme svézt třeba purpurovou nebo tyrkysovou trasou. Má velkou vytíženost: v roce 2005 přepravilo rekordní počet cestujících - 970 milionů.
Trubkou, i na pneumatikách
Stanice londýnského metra jsou díky jeho dlouholetému rozšiřování různé: od malých s úzkými chodbami obloženými „nemocničními“ kachlíky po prostorné s vizáží dotvořenou plastovými či kovovými obklady.
Podzemce se v městě nad Temží přezdívá tube (trubka) kvůli vozům se zaobleným profilem i kvůli menším průměrům tunelům. V trasách vedených v podzemí se jezdí v hloubce kolem 20 m.
Rovněž Pařížané mají pod svými domy rozsáhlý komplex už více než stoleté podzemky. Rekordmanka to ovšem není, na Londýn, New York (zprovozněna 1885) ani Chicago (zprovozněna 1892) nemá – rozjela se v roce 1900.
Pařížská podzemka dala název užívaný i v Praze: z původního označení Compagnie du chemin de fer métropolitain de Paris vzniklo Métro a bez čárky nad e se poté název rozšířil do světa.
Celkem 14 linek přepraví denně 4,5 milionu lidí, přestupních stanic je kolem 60! Během let se stalo průkopníkem nových technologií: tady jezdí některé vlaky na pneumatikách a od roku 1998 na jedné lince sviští vlaky metra bez strojvedoucího.
V porovnání s jinými je to pařížské vzhledem i ke svému rozsahu spíše funkční než krásné. Stanice se navzájem podobají, nástupiště bývají malá.
Pařížská dráha má úzká nástupiště, dopravní špičky ale pokryje 14 linek
Ale najdeme zde i skvostné prvky od lyonského architekta Hectora Guimarda z počátku 20. století. Třeba ozdobná zábradlí či skleněné secesní ozdoby na vchodech do mnoha stanic. V letní turistické sezoně se lze svézt historickými vagony.
Moskevské je výstavné
Zhruba od 30. let minulého století začaly vznikat pozoruhodné podzemky ve velkých městech bývalého Sovětského svazu a v dalších zemích východního bloku.
Ačkoli se dnes kritizují s podobnou razancí, jako byly kdysi přehnaně chváleny, má metro sovětského typu jisté přednosti - technologii výstavby a velkolepé pojetí architektury stanic.
V první řadě jde o fakt, že tyto podzemky bývají hluboko založené, linky oddělené, většina stanic je tzv. trojlodních. Například nejhlubší stanice na světě je v Moskvě – ve hloubce 97 m!
Na okrajích měst, kde se svádí doprava ze sídlišť vystavěných v polích, je to zbytečné. V centrech historických měst je však tato technologie spásná.
To se osvědčilo v Praze, kde byly hluboko v zemi raženy linky A i B. Nedošlo tak k narušení statiky starých budov a metro mohlo být vedeno v místech Karlova náměstí, Václavského náměstí, Náměstí Republiky, Starého Města i Pražského hradu.
Výhodou hlubokého metra měla být i možnost ochrany obyvatel před jaderným výbuchem; tato představa ovšem po povodních v roce 2002, kdy byly některé stanice zatopeny, dostala trhliny.
V Moskvě jsou stanice metra pojety velkolepě
Chloubou moskevského metra je architektonické ztvárnění zejména stanic z 30. až 50. let minulého století.
Uplatnily se ušlechtilé materiály jako žula a mramor, velkolepé osvětlení i sochy, sgrafita a mozaiky poplatné tehdejší ideologii.
V Rusku se v poslední době objevily hlasy, že by se některé stanice propagující komunismus měly předělat. Odborníci se však přou, zda je žádoucí do architektury socialistického realismu zasahovat.
Praha: už je to 35 let!
První trasa podzemky se v našem hlavním městě rozjela před 35 lety. Nemůže se chlubit rozsahem, ani nejvyspělejšími technologiemi, ale spolehlivostí provozu.
Rovněž architektonicky je na vysoké úrovni a stanice jsou originálně řešeny (v centru města bylo mnoho východů situováno do historických budov).
Z historie podzemek
- V Londýně v roce 1863 vznikl první systém metropolitní dráhy. Tehdy mezi dvěma nádražími jezdil parní vlak; musela být instalována silná ventilace.
- První elektrifikovaná trasa (princip přívodní kolejnice) byla uvedena do provozu v roce 1890. Šlo o linku City & South London Railway, dnešní část Northern Line.
- Koncem 19. století se začaly podzemky objevovat také v Budapešti, Istanbulu, Paříži a Berlíně. Byly krátké, budované hloubením.
- Počátkem 20. století vyrostly sítě metra v Madridu a v Buenos Aires. V Praze zůstala tehdy realizace jen v rovině úvah.
- Ve 30. letech minulého století se začalo s budováním podzemní dráhy v Sovětském svazu. Tamní metody výstavby se uplatnily rovněž v dalších zemích.
- V Tokiu byly v roce 1954 poprvé zprovozněny vozy z lehkou hliníkovou kostrou.
- Ke konci 20. století se objevily automatizované soupravy (např. Paříž), které nemusí řídit člověk.
- V roce 2000 se rozjelo nové metro v Istanbulu. Stanice mají jednotný vzhled, k rozlišení byly použity různé barvy, trasa je dlouhá 8 km a má 6 stanic.
- Asi nejmodernější metro na světě bylo letos v září otevřeno v Dubaji: soupravy jsou řízeny na dálku, v klimatizovaných vagonech je k dispozici bezdrátový internet, nechybějí oddělené sekce pro ženy a děti i pro VIP.
Na celé trase C pracovalo přes 50 architektů a ateliérů! To podtrhuje význam stavby. Bohužel zatopení metra v roce 2002 zasadilo podzemce těžkou ránu a při rekonstrukci stanic, zvláště na trase B, je to v detailech stále znát.
V 90. letech se začalo s prodlužováním linek na okraj města. Nové stanice (např. Rajská zahrada, Kobylisy a Prosek) mají moderní pojetí a udržely vysokou úroveň.
Někdy bylo dokonce vedení města vyčítáno, že se realizují zbytečně honosné vstupní haly a vestibuly. V případě konečné stanice Letňany se člověk vážně neubrání dojmu, že vstupuje z pole do paláce…
Ovšem na druhé straně je nutno zdůraznit, že laciné pojetí by si pražské metro nezasloužilo a kritika by pak byla určitě větší. Metro je přece výrazná vizitka architektury posledních desetiletí.
Zájem o „krtka“ mají už delší dobu Brňané. Nedávno se objevila konkrétnější informace Jihomoravského kraje o studii trasy ze Zvonařky do Řečkovic:
Metro by moravskou metropoli rprotínalo od severu k jihu a bylo by částečně nadzemní, něco na způsob rychlé tramvaje. U měst s počtem obyvatel pod 500 000 se ale ani výstavba tzv. lehčího metra nemusí vyplatit.
Čtěte také:
Přidat komentář
Doporučit článek emailem
Tisknout článek
Sdílet na Facebook
