Strašák HIV/AIDS je stále mezi námi. Jen se o něm už tolik nemluví. Ale to je špatně!

Jmenoval se Pneumocystová pneumonie - Los Angeles. V něm bylo poprvé popsáno dosud neznámé smrtelné onemocnění.

Projevilo se vzácnou formou zápalu plic u několika mladých amerických homosexuálů. Později dostalo jméno AIDS.

Koncem roku 1981 již bylo jasné, že homosexuály v USA napadla epidemie poruchy imunitního systému neznámého původu; registrováno bylo již na 200 případů.

Nemoc přenášená pohlavním stykem, nakaženou krví nebo z matky na plod byla pojmenována AIDS. Jde o zkratku anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome - syndrom získaného selhání imunity.

O dva roky později, kdy v USA zemřelo na AIDS přes 900 lidí, se týmu francouzských vědců z Pasteurova ústavu shromážděných kolem virologa Luka Montagniera podařilo izolovat HIV, Human Immunodeficiency Virus, na jehož vrub jde ztráta imunity u člověka.

Nezávisle na Francouzích se totéž podařilo Američanům v čele s doktorem Robertem Gallem z Národního ústavu zdraví ve Washingtonu (o prvenství objevu se vedly čtyři roky spory, než se konkurenti dohodli na dělení příjmů z prodeje testů AIDS).

HIV na rozdíl od jiných mění strukturu napadené buňky začleněním svého vlastního kódu do jejího genetického materiálu a tím se stane její hrozivou součástí.

Nízká čísla ukolébávají

Nemoc pronikla i do poměrně izolovaného Československa. První pacient byl diagnostikován roku 1986.

Tou dobou již AIDS znamenal celosvětový problém a informace o hrozivé nákaze i prevenci se na nás valily ze všech stran. Od 90. let se na zákeřného zabijáka ale začalo nějak zapomínat a tento stav v podstatě trvá dodnes. Jako by už nic nehrozilo.

„Češi stále podceňují nebezpečí nákazy virem HIV, veřejnost tato problematika nezajímá,“ říká ředitel Domu světla Miroslav Hlavatý.

„Problém je v tom, že prevence u nás utichla, mladí lidé nepoužívají kondom. Dělá nám značné problémy stálé hlásání, že jsme země zaslíbená, že má u nás HIV opravdu nízká čísla.“

Češi se podle něj nechali ukolébat i tím, že díky novým lékům klesá úmrtnost na tuto zatím nevyléčitelnou nemoc.

Také MUDr. Ivo Procházka, předseda AIDS pomoci, o. s., má jasno: „Někteří lidé už dnes vědí, že to není nemoc fatální, na kterou by do osmi deseti let umřeli, ale že se dá nějakým způsobem léčit a že se s ní dá žít.

Další důvod by mohl být i v tom, že nejde o nové onemocnění. Lidé si trošku přivykli. Stejně jako jsme si zvykli na to, že každý víkend zahyne několik lidí při bouračkách, tak si zvykáme na to, že každý týden několik osob onemocní HIV.“

Podle průzkumu z letošního května nepovažuje AIDS za hrozbu 82 % Čechů a třetina lidí při náhodném sexu nepoužívá kondom.

Počty pacientů u nás přitom rostou. Od ledna do konce letošního července lékaři zaznamenali 91 nakažených virem HIV (84 mužů a 7 žen).

V srpnu bylo nahlášeno 13 nově diagnostikovaných. Podle MUDr. Davida Jilicha z AIDS centra pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce je v ČR podle oficiálních statistik 1 626 osob HIV pozitivních, odhady skutečného stavu však mluví o trojnásobku.

Chorobou AIDS zatím onemocnělo 334 lidí a 175 na ni zemřelo. Nejvíce HIV pozitivních připadá na Prahu, nejméně jich je na Vysočině a v Pardubickém kraji.

Prevence pokulhává

„V České republice již osmý rok závratně narůstají nové případy HIV/AIDS a pravděpodobnost potkat HIV pozitivního člověka je třikrát vyšší než před deseti lety.

Navzdory stále se zhoršující situaci se ministr školství rozhodl odstranit prevenci této nevyléčitelné choroby ze školních osnov.

Přitom HIV infekce se šíří tak rychle právě proto, že se Češi chovají lehkomyslně, jako by o žádné AIDS nevěděli…“ napsala letos v říjnu na blogu aktualne.cz MUDr. Džamila Stehlíková, manažerka Národního programu HIV/AIDS v ČR.

„Je spolehlivě prokázáno, že včasná sexuální výchova ve škole zvyšuje věk zahájení sexuálního života mladistvých, podstatně snižuje riziko nechtěného těhotenství a pohlavně přenosných chorob, včetně HIV/AIDS.

Jsou znalosti, které zachraňují životy. Ty by našim dětem neměly být odepírány ve jménu jakékoli ideologie či náboženských předsudků.“

Situace je alarmující. „Ještě před pěti lety ročně přibývala zhruba stovka HIV pozitivních, dnes už se blíží ke dvěma stům,“ uvedl šéf Národní referenční laboratoře pro AIDS RNDr. Vratislav Němeček, CSc.

Z jeho informací vyplývá, že se v Česku udělá asi 900 000 testů na AIDS. Za relativně vysokým číslem je ovšem povinné testování při odběru krve.

Dobrovolně přišlo loni na test HIV necelých 10 000 našinců. A to je málo. Jako by se Češi přestali bát o život.

Průběh nemoci

Od přenosu nákazy do plného rozvinutí choroby většinou uplyne přes 10 let. Jak se postupně zhoršují imunitní funkce organismu, mění se i klinické příznaky.

Zhruba jeden až dva měsíce po nakažení dochází asi u poloviny osob k akutní HIV infekci. Ta se obvykle chová jako chřipkové onemocnění nebo připomíná infekční mononukleózu a spontánně odchází, což ovšem neznamená, že v této fázi není nemoc nakažlivá!

Po první fázi nastupuje dlouhé období bez problémů, někdy dochází ke zduření lymfatických uzlin na více částech těla (krk, podpaží, třísla). Může se objevit i zvracení, nevolnost, horečka, bolesti hlavy a svalů či trávicí obtíže.

Po řadě let se virus stane aktivním. Napadá určitou skupinu bílých krvinek, T lymfocytů, v nichž se množí, později je i likviduje, a tak snižuje nejen jejich počet v těle nemocného, ale hlavně obranyschopnost organismu.

To vede k selhávání imunity a onemocnění AIDS má „zelenou“. Člověk je náchylnější k různým infekcím a nádorovým onemocněním.

V posledním stádiu už je choroba plně rozvinuta. Smrt může způsobit napadení jakýmkoli virem, bakterií či parazitem.

Kaposiho sarkomem (nádorové onemocnění projevující se kožními skvrnami) je postiženo asi 35 % pacientů. A riziko vzniku nádorové onemocnění lymfatických uzlin (lymfomu) je asi 100x pravděpodobnější než u zdravého jedince. U většiny pacientů se přidávají neurologické problémy.

Vyléčit AIDS zatím nelze, současná medicína však dokáže oddálit propuknutí nemoci a zpomalit její průběh. Základ je především protivirová terapie, jejímž cílem je zpomalit šíření viru HIV v těle a maximálně oddálit zhroucení imunitního systému pacienta.

Průměrná délka života po nakažení virem HIV v případě, že není zahájena léčba, je odhadována na 9 až 11 let (po diagnóze nemoci se v oblastech bez kvalitní lékařské péče pohybuje mezi 6 až 19 měsíci).

Pomocí antiretrovirální terapie je možné lidem život prodloužit. Látky z laboratoře profesora Antonína Holého dnes tvoří základ nejdůležitějších léků v boji proti AIDS.

Podávají se 90 procentům nově nakažených virem HIV a 70 procentům těch, u kterých už nemoc propukla. Kdyby se zpěvák Freddie Mercury nakazil později, objev Antonína Holého by mu zachránil život.

Dobrá zpráva nakonec: pokud pacienti disciplinovaně dodrží zásady náročné léčby, kterou provázejí i nepříjemné vedlejší účinky jako zácpa, nevolnost, ekzémy a další, mají velkou šanci, že se dožijí důchodu.

Čtěte také: