Foto: Isifa
Pertusi, jak se černý kašel odborně nazývá, jsme si zvykli podobně jako neštovice nebo obrnu považovat za vymýcenou.
Generace prarodičů v poválečných letech ale ještě zažila, co znamená. Možná si některý šedesátník vzpomene, jak maminka s tatínkem šíleli nad jeho postýlkou, že jim umře. Ale dnes? Když už v roce 1958 bylo zavedeno povinné očkování?
„Výskyt onemocnění, které způsobuje bakterie Bordetella pertusis, po začlenění očkování do povinného očkovacího kalendáře do roku 1992 klesal.
Od roku 1993 ale zaznamenáváme stoupající tendenci. Zatím nejvyšší počet nemocných byl v roce 2009, kdy bylo nahlášeno celkem 890 případů. Po pětatřiceti letech došlo dokonce ve věkové skupině kojenců ke třem úmrtím.
Ve všech třech případech se jednalo o dosud neočkované děti do jednoho roku života – chlapci byl měsíc, jedné z holčiček čtyři měsíce a druhé dva,“ shrnuje data MUDr. Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
Od 11 let nepovinně!
V České republice se proti černému kašli plošně očkují kojenci, batolata, předškoláci mezi 5. a 6. rokem a od roku 2009 i 10- a 11leté děti. Starší 11 let by si měli přeočkovávání hlídat sami, pro ně již vakcinace proti černému kašli nepatří mezi povinné. Výhodné je si prodloužení ochrany proti černému kašli spojit s tetanem. Přeočkovávají se totiž ve stejném intervalu 10 až 15 let a je možné použít proti oběma jednu vakcínu: Boostrix prodlužuje ochranu proti černému kašli, tetanu i záškrtu. Pro přeočkování stačí jedna dávka vakcíny, jejíž cena se pohybuje kolem 700 Kč.
„Obdobná situace je i v dalších státech s dlouhodobou tradicí v očkování. Vzrůstá nemocnost ve všech věkových skupinách a také ve skupině dětí do jednoho roku života.
Právě pro tyto nejmenší, často neočkované nebo neúplně očkované děti je onemocnění nejzávažnější a může končit fatálně, jak potvrzují případy úmrtí z velkých epidemií pertuse v poslední době v americké Kalifornii, kde zemřelo 10 dětí ve věku do dvou měsíců, a zcela aktuálně v Austrálii,“ doplňuje lékařka.
Kašle dcera i matka
Z tohoto pohledu měla vlastně Justýna štěstí v neštěstí. Bakterie Bordetella pertusis si ji našla až v dospívání, kdy byla jako sportovkyně, která prakticky nestoná, v dobré kondici koncem prázdnin na volejbalovém soustředění ve středních Čechách.
Domů ale dorazila už s kašlem. Když za tři dny nepřecházel a naopak se stupňoval, rodiče správně usoudili, že to chce lékaře.
„Naše paní doktorka, která Justýnu dobře zná, však bohužel odjížděla do zahraničí. Popsala jsem jí příznaky po telefonu a tehdy poprvé padla diagnóza černý kašel,“ vzpomíná maminka Tereza F.
Zastupující lékař a především sérologické vyšetření v laboratoři ji potvrdili. A jak to při této velmi nakažlivé chorobě, která se stejně jako chřipka šíří kapénkami, bývá, chytila ji i ošetřující osoba.
„Já měla průběh velmi mírný, i když antibiotika beru ještě teď. Justýna byla doma tři neděle. Vzhledem k tomu, že nastoupila na gymnázium a nechci, aby pak musela dohánět, už chodí do školy.
Ale nesmí se namáhat, volejbal pochopitelně musí ještě pár týdnů počkat. Kdybych bývala o černém kašli něco tušila, určitě bych ji nechala přeočkovat. A sebe taky,“ lituje Tereza F.
Spojit s tetanovkou
Není zcela jasné, proč se černý kašel do Česka vrátil. Je možné, že s otevřením hranic po roce 1989 k nám přišly odlišené kmeny bakterie z jiných zemí.
Důvod může být i ve snižující se kvalitě tehdejší československé očkovací látky. Závěr práce MUDr. Kateřiny Fabiánové, doc. MUDr. Bohumíra Kříže a MUDr. Čestmíra Beneše nazvané Vývoj onemocnění pertusí v ČR v letech 1982 – 2009 zní:
„Podle výskytu onemocnění v ČR není imunita po očkování proti pertusi dlouhodobá; zvýšená nemocnost se objevuje již po třech letech od dokončeného očkování.“ V roce 2009 bylo proto zavedeno přeočkování 10- a 11letých dětí.
Mikoláš, devítiletý bratr Justýny, od ní kašel nedostal, protože ho povinná vakcína z útlého dětství ještě ochránila. Kdyby byl ale starší…
„Doporučuji svým pacientům spojit přeočkování proti černému kašli s přeočkováním proti tetanu ve 14 letech. Podle statistiky je totiž tato skupina ohrožena nejčastěji,“ říká MUDr. Ivana Vaněčková, obvodní lékařka pro děti z Canadian medical care Praha, v jejíž péči jsou i Justýna a Mikoláš.
Zemře jedno dítě ze sta
V 19. století se černému kašli říkalo zádušní (zřejmě proto, že se při něm dítě mohlo udusit), v Číně ho prý nazývají stodenní – i tak dlouho může trvat.
Ale nejde jen o to, že záchvaty kokrhavého kašle (jak opravdu zní, si lze poslechnout na www.whoopingcough.net) organismus vyčerpávají nebo že brání spánku.
K běžným komplikacím patří krvácení do spojivek a z nosu, otoky obličeje, zánět středního ucha nebo poruchy výživy v důsledku opakovaného zvracení.
Ze statistik Světové zdravotnické organizace vyplývá, že jedno z pěti dětí, které onemocněly pertusí, dostane závažný zánět plic a jedno ze sta zemře.
I když nyní nejčastěji postižená věková skupina (9 až 15 let) nemá obvykle tak dramatický průběh choroby, také u ní jsou komplikace nebezpečné.
„Ukazuje se, že k zajištění dlouhodobé ochrany proti černému kašli je nutné pravidelně přeočkovávat, podobně jako u vakcíny proti klíšťové encefalitidě.
Rodiče dětí narozených v roce 1998 a dříve, které unikly nově zavedenému povinnému přeočkování, by proto měli zvážit pokračování v ochraně proti černému kašli,“ říká MUDr. Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Chránit miminka
Je tu období podzimních viróz. Kdekdo smrká a kašle. Rozhodně není od věci se do těchto nevábných zvuků zaposlouchat (zvlášť když se kašle nemůžeme zbavit). Černý kašel je stále tady.
„Naštěstí se zdá, že kromě mě Justýna nikoho nenakazila, ale stejně jako ten, kdo infekci předal jí, chodila v počátečním stádiu nemoci mezi lidi, protože jsme netušili, že to není běžné nachlazení.
Raději si nepředstavuju, jaké by mohla mít nákaza důsledky, kolik jejích spolužaček má doma malé sourozence,“ říká Tereza F.
Podle studií z USA, Kanady, Francie nebo Německa představovaly domácí kontakty, především rodiče, zdroj onemocnění pro 76 až 83 % kojenců. Propočty ukazují, že přeočkování rodičů by zabránilo 35 až 55 % případů.
Odborníci proto doporučují tzv. cocoon strategii – přeočkování rodičů i prarodičů novorozence nejlépe ještě před tím, než přijde na svět. Velmi nebezpečné jsou i postoje tzv. odmítačů očkování.
Dokládají to výsledky studie zveřejněné v renomovaném časopise Pediatrics: rodič, který odmítá u svého dítěte očkování proti pertusi, ho vystavuje až 23x většímu riziku, že si ho choroba chytí.
Čtěte také:















