Švédové první z knih na pomezí detektivky a thrilleru novináře Stiega Larssona na plátno převedli v roce 2009.
Ve Skandinávii měl film úspěch, pro zbytek světa ale chyběla hvězda, nebo aspoň charizmatický představitel hlavního hrdiny.
Michael Nyqvist je sice ověnčený řadou švédských cen, u zahraničního publika ale vyvolával otázku, v čem vlastně je jeho kouzlo.
Proto se na atraktivní předlohu vrhli Američané: roli novináře Michaela Blomkvista, který pátrá v tajemné historii významného rodu průmyslníků, nabídli Britovi Danielu Craigovi, o jehož charizmatu pochybuje málokdo.
Drsné scény zůstaly
Hollywoodská verze je drsnější, režisér oscarového snímku Sociální síť David Fincher z předlohy přenesl i scény v předchozím přepisu vynechané nebo jen lehce naznačené.
Kvůli nim v USA novinka spadá do kategorie R, tedy mezi filmy s brutálním obsahem včetně znásilňování a mučení.
„Je to kniha o násilí vůči ženám a já si nemyslím, že bychom se do filmu pouštěli, kdybychom to museli zamlčovat,“ vysvětluje Daniel Craig, jenž byl se scénářem Stevena Zailliana velmi spokojen.
Přes natáčení dramatických scén si nemusel nechat šít rány na obličeji, ani nepřišel o žádný zub či kus prstu jako v kostýmu Jamese Bonda.
Zaskočilo ho „jen“ švédské podnebí. „Zimou mi drkotaly zuby, museli jsme dělat přestávky,“ směje se.
Naháč ve zvonici
Kdyby Daniel Craig poslouchal maminku, filmovou star by se nestal. Herectví nepovažovala za slušnou profesi, přestože ho odmalička vodila do divadel. Děti vychovávala sama.
„Jsem mámě vděčný, že se k rozvodu odhodlala, získali jsme se sestrou klid,“ přiznal herec. Domácí pohodě totiž nesvědčilo, že despotický otec (stavitel ocelových konstrukcí) byl neustále své ženě (učitelce literatury na univerzitě) nevěrný.
Daniel Craig (43)
- Kromě dvou manželek a jedné snoubenky nikdy nepřiznal žádný vztah. Mluví se minimálně o románcích s herečkou Siennou Millerovou a modelkou Kate Mossovou.
- Vyzkoušel si spoustu bizarních postav: ve filmu Hlasy v hlavě musel coby schizofrenik pobíhat po ulici nahý a pomazaný rajčatovou šťávou. Ve snímku Láska prokletá zase představoval homosexuálního sadomasochistu.
- Když mu kolega při natáčení bitky v Casinu Royale roztrhl tvář, nechal si ránu zašít, ale plastiku odmítl se slovy: „Bond by prostě měl být zjizvený. Nebo vám nepřipadá divné, že pořád vypadá jako vyžehlené batole?“
- Během natáčení v Karlových Varech se v hotelu Pupp zařadil mezi milé hosty. „S personálem si tykal a jeho jediný zvláštní požadavek byly dvě karimatky na cvičení,“ uvedla manažerka hotelu.
- V roce 2009 vydražil svůj polibek za 750 000 Kč ve prospěch Národní filmové a televizní školy.
- Steven Spielberg, jenž ho angažoval do snímku Mnichov, o něm prohlásil: „Když jsem ho viděl, věděl jsem, že je to práve on, kdo mi pořád chybí. Jeho herectví je přímočaré, a přitom civilní. Dokáže pracovat s tělem, tváří, mimikou, v každém filmu je jiný a lepší.“
Drobný blonďák na střední škole snil o dráze hráče ragby, jenže na školním představení si ho všiml agent Národního divadla mládeže.
„Tři dny jsem jeho vizitku žmoulal v kapse, než jsem se rozhodl zavolat,“ vzpomíná. V roce 1988 se na druhý pokus dostal na hereckou akademii.
„Daniel byl ten nejlepší performer, vymýšlel neuvěřitelné věci,“ vyprávěl o něm neméně úspěšný spolužák Ewan McGregor.
„Na podporu nezávislého umění třeba udělal happening, při kterém visel nahý ze zvonice místní fary. A jako jediný z nás odmítal účinkovat v reklamě.“
Umění kontra komerce
Předsevzetí zachovat si nezávislost a „dělat jen umění“ mu nabouraly sňatek a narození dcery.
„Daniel nechtěl mít nic s komercí, ale když se nám věčně nedostávaly peníze, zatlačila jsem na něj, že bude muset ustoupit ze svých ideálů,“ vzpomíná skotská herečka Fiona Loudonová.
„Tím se nám manželství rozpadlo, cítila jsem, že Daniel mě za své štěky v seriálech nenáviděl.“
Herec ovšem pochopil, že dobře placené seriály mu můžou přinést peníze nejen na činži (a později na alimenty), ale i na spoluprodukování nezávislých snímků, ve kterých hrál.
Do české distribuce se dostala Láska prokletá či Hlasy v hlavě. Zaujal mnoho tvůrců, třeba režiséra Simona Westa, jenž potřeboval protivníka pro Angelinu Jolie do snímku podle počítačových her Lara Croft: Tomb Rider.
Jako v klášteře
Informace, že právě tento Brit má udělat z uhlazeného agenta 007 moderního drsňáka pro nové tisíciletí, vyvolala u fanoušků bondovek šok.
Připadal jim moc malý, nehezký a přirovnávali ho k ušatějšímu bratrovi tehdejšího ruského prezidenta Vladimira Putina.
Založili dokonce webové stránky, na kterých nabádali k bojkotu nového filmu. Herec uvažoval, že kontrakt vypoví.
„Jenže jsem nechtěl skončit jako zatrpklý stařec, který bude za panáka v hospodě vykládat, jak mohl být Bondem.“
Za agenta moderního střihu se postavila představitelka jeho šéfové Judi Denchová:
„Otevřeně jsem ho podporovala. Velmi brzy jsem totiž poznala, že je to skvělý herec a bude vynikající i jako Bond.“ A opravdu, Daniel Craig všem pochybovačům vytřel zrak:
Casino Royale (2006) se stalo komerčně nejúspěšnější bondovkou všech dob a představitel ústředního hrdiny si dokonce vysloužil chválu britské královny Alžběty II. Nebylo to bezpracné.
Aby oslnil divačky scénou, kdy vystupuje z moře jen v miniaturních plavečkách, tvrdě dřel.
„Žil jsem jako v klášteře. Ráno zkouška, potom cvičení, večeře a hned do postele. Sedm měsíců jsem se ani nedotkl jídla, které mám opravdu rád, přestal jsem kouřit.“
Zůstat sám sebou
Za další čtyři pokračování Jamese Bonda má herec dostat v přepočtu 915 milionů Kč. Po Quantum of Solace (2008) se další novinka bude natáčet letos.
Je už 23. v pořadí, jmenuje se Skyfall a režisér Sam Mendes obsadil do role padoucha Javiera Bardema. Role se našla i pro novou Craigovu manželku Rachel Weiszovou.
Sblížili se při natáčení snímku Dream House a kolem svého vztahu dokázali téměř rok mlžit. Loňská svatba byla tajná, pouze se svědky a dětmi (Rachel má pětiletého Henryho, Daniel 18letou Ellu).
A co si herec přeje do budoucna? Zůstat sám sebou. „Nejsem ani Bond, ani novinář Blomkvist, ale Daniel,“ zamýšlí se.
„Naštěstí mám kolem sebe rodinu a přátele, kteří by mi dali pěkně sežrat, kdybych snad začal blbnout.“
Čtěte také:














