Ano, je to přitažené za vlasy. Vždyť i nejnovější poznatky předpokládají, že první zástupci člověka rozumného tu byli před asi 280 000 lety.
„Mohla by to být jiná civilizace, mělo by se to stát předmětem vědeckého zkoumání,“ odpovídá ale s jistotou Ivan Vašek.
Úlomek, v němž amatérský archeolog vidí zuhelnatělé dřevo
Odborníci před ním většinou ihned zavírají dveře a nad jeho teoriemi se usmívají. On si zase myslí, že archeologové a historici nevědí vlastně vůbec nic.
Co vede tohoto muže k tak odvážným závěrům? A není škoda, že se jeho nálezy nikdo vážně nezabývá? Asi nebudou miliony let staré, ale co když jsou pro vědu přece jen něčím přínosné.
Už na přelomu tisíciletí na sebe Ivan Vašek upozornil tím, že na Slovensku u Podbranče v okrese Senica našel stopy po dávné civilizaci. Nyní přichází s tím, že další objevil v Sebuzíně pod dnem Labe. Mají prý nevyčíslitelnou hodnotu.
Přizván k bagrování
O co jde? Loni na jaře proběhlo bagrování u břehu Labe v místě ústí potoka Rytina. Ze dna bylo zvednuto asi 20 000 tun materiálu: bahna, písku a různých kamenů.
Ivana Vaška na místo přizval kapitán jedné lodi, protože se znají a tušil, že by to pro něj mohlo být zajímavé. Amatérský archeolog tedy na místě zkoumal, co všechno se ve lžíci bagru objevilo.
„Viděl jsem tam různé opracované kameny, kusy zuhelnatělého dřeva, středověké náčiní, hlaveň muškety, železný oštěp i balvany spojené maltou,“ popisuje.
„Dále tam bagr pod vodou pořád na něco narážel, jakoby na základy zdí.“
Některé drobné kameny a náčiní si Ivan Vašek vzal a má je doma, jeden z údajně opracovaných kamenů nechal na lodi, přičemž mu prý posádka zaručila, že tam zůstane archeologům k dispozici.
Většina vybagrovaného materiálu byla převezena na břeh u nedalekého Vaňova a je zatím samozřejmě v kompetenci firmy, která bagrování prováděla, co s ním bude.
I tyto předměty se našly u Sebuzína: část středověké palné zbraně, kostěný prsten a kámen opracovaný do tvaru lidské hlavy
Pan Vašek ovšem nálezy ohlásil v Muzeu města Ústí nad Labem a obrátil se na Ministerstvo kultury.
Našel megality?
Nadšenec dávné historie tvrdí, že obrovské kameny jsou opracované a že je třeba se alespoň zajímat o to, jak se tam dostaly.
Prý může jít o megality, což jsou obecně velké, někdy hrubě opracované kameny vztyčené lidmi v dávných dobách. Objevují se všude po světě.
Jenže proč Ivan Vašek tolik nadsazuje jejich stáří? „Našlo se tam i zuhelnatělé dřevo,“ odpovídá přesvědčeně a vytahuje z tašky úlomky připomínající uhlí.
„Toto mohl být dřevěný nástroj, rozhodně si všimněte, že nese znaky opracování. Má pravidelný tvar. To je přece vidět, nic takového příroda neudělá.
Byl jsem s tím na České geologické službě v Praze na Barrandově, kde zkoumají stáří, a řekli mi, že to může být staré sedmdesát až tři sta milionů let!“
Amatérský archeolog se také domnívá, že u dna jsou zbytky zdiva tvrze, která nijak nesouvisí s pravěkem, jenže oficiální prameny o ní nic nevědí.
Podle jeho úvahy stála na místě ve středověku, kdy hladina Labe byla podstatně níž. Ostatně s myšlenkou, že u Sebuzína mohla být v minulosti tvrz, si už v 19. století pohrával František Palacký, zakladatel moderního českého dějepisectví!
Kámen opracován byl. Ale kdy?
Rozhodli jsme se na místo vyjet. V Sebuzíně toho moc vidět není. Na břehu jsou jen dva tři kameny se stopami malty, které podle Ivana Vaška mohly pocházet ze zdi tvrze.
Ostatní bylo pod vodou a tak mělo větší smysl podívat se do Vaňova, kam byl vytěžený materiál převezen. Procházeli jsme tam mezi haldami kamenů, hlíny, písku i zrezlých úlomků železa.
Laik by nic pozoruhodného neviděl, ovšem Ivan Vašek párkrát hrábl a hned našel úlomek toho, co prohlásil za zuhelnatělé dřevo.
Co si o nálezech myslí v Muzeu města Ústí nad Labem, které se mělo na podnět pana Vaška na místo vypravit?
„Pokud jde o uhlí, tak to je věc pro odborníka geologa, navíc já tam stopy po opracování nevidím,“ říká kurátorka Mgr. Eliška Wiesnerová poté, co jí pan Vašek předává uhelný úlomek.
„Zuhelnatělý kus dřeva pro mě není doklad lokality, není-li u toho nějaký nástroj. Co se týká kamenů, musel by je prohlédnout geolog, aby posoudil, co je to za druh kamene. A musela bych se podívat, jestli jsou opracované a jakým způsobem.“
Ivan Vašek o nálezech informoval kurátorku Elišku Weisnerovou
Ivan Vašek vzápětí ukazuje fotografii velkého balvanu, který je naložen na lodi. Mgr. Eliška Wiesnerová připouští, že opracovaný je. Ale kdy a jak se tam dostal, to by se muselo dát zkoumat…
Dobrá zpráva: odpověď z ministerstva!
Pravda je, že kurátorka nemůže z fotografií dělat jakékoli závěry a bylo by třeba provést hlubší analýzy.
Po ohlášení nálezů se sice archeologové byli prý v Sebuzíně podívat, ale prohlíželi si koryto potoka, kde ani nic najít nemohli. Ve Vaňově se nezastavili.
Počátkem prosince ovšem přišla Ivanu Vaškovi dobrá zpráva z Ministerstva kultury. V dopise mu poděkovali, že uvědomil Muzeum města Ústí nad Labem, Archeologický ústav a další instituce, a doporučili mu obrátit se na Mgr. Martina Tomáška, PhD. z Národního památkového ústavu.
„Samozřejmě závěry pana Vaška jsou poněkud přehnané. Ale také se domníváme, že by byla škoda nálezy, o kterých informuje, zcela zahodit a nevšímat si jich.
Neradi bychom něco cenného přehlédli. Určitě nás zajímají spekulace ohledně středověké tvrze a není vyloučeno, že v lokalitě opravdu nějaké stopy najdeme. Zajedeme se tam podívat!“
Čtěte také:
Přidat komentář
Doporučit článek emailem
Tisknout článek
Sdílet na Facebook
