Pozitivní krize? Ano aneb všechno má své klady

Krizové situace v rodině prověřují mezilidské vztahy, proč by to neměla dělat i ekonomická krize?

„Kde je vztah v pořádku, tam společné starosti partnery spíš sbližují,“ říká psycholog PhDr. Petr Šmolka s tím, že dnešní finanční stagnace představuje zatěžkávací zkoušku pro mnoho rodin.

Vivat krize!?

Jeden z důsledků hospodářského průšvihu je ztráta zaměstnání. Řada lidí to pocítila na vlastní kůži nebo se jich tato okolnost dotkla skrz rodinné příslušníky.

„Rodina bezpochyby může poskytnout nezaměstnanému oporu, může fungovat jako zdroj bezpečí i ekonomické zázemí. Ovšem přijmout oporu je snadnější jen pro některé jedince - matku, děti.

Pro muže, od něhož se obecně očekává ekonomické zabezpečení rodiny, to tak snadné být vždy nemusí,“ píše v práci Vliv nezaměstnanosti na vztahy v rodině Tereza Archmanová z Pražské vysoké školy psychosociálních studií.

V tom, že ztráta zaměstnání neovlivňuje jen dotyčnou osobu, ale i její blízké okolí (partnera, rodiče, děti, sourozence…), je paradoxně naděje! „Síla je v rodinné solidaritě.

Ta se zpravidla zvýší, protože se rodina jako společenství semkne a vytvoří pomocnou síť,“ říká Tereza Archmanová, ale dodává, že to je případ funkční, relativně nekonfliktní rodiny s dobrými vztahy.

V takových rodinách zpravidla přebere na čas „vládu“ ten ekonomicky nejschopnější a další pomáhají třeba psychicky. „Díky tomu se rodina i fyzicky sejde a začne jednat a vystupovat jako uskupení se stejným cílem.

Vrací se v rámci nutnosti přežít - a nenechat nikoho padnout - k jakémusi tradičnímu stylu chování tlupy,“ míní sociolog Petr Freiman.

Žena kontra muž

I když je u žen riziko ztráty zaměstnání vyšší než u mužů, není pro ně tato událost tolik stigmatizující a degradující jako pro jejich protějšky.

Propuštění představuje pro muže větší stres a podráždění, může vést až k agresi. Ale přece tu nějaké plus je. To se týká bohatších pánů!

Utahují-li si oni opasky a rozhodují-li se v čase krize, zda budou dál živit drahé auto, nebo trvalejší milenku, vyhrává prý auto. „Druhá žena se pak musí v jejich životě odepsat,“ tvrdí Angličan Josh Spero, který vedl výzkum Wealth Management.

A více času než na golfu pak „boháči“ tráví u rodinného krbu. Budiž.

I další výzkum ukazuje, co dobrého přinášejí úsporná opatření do vztahů mezi lidmi. Opět jde o studii britskou, ale její sofistikovanost může vést k polemikám…

Psycholožka Christine Northamová tvrdí: „Krize se významně podepisuje na lidské psychice, která potřebuje pošramocené sebevědomí zvednout.

Obdiv ze strany nového partnera nebo krátkodobá známost může být jedna z těchto cest. Kde a jak poznat nové lidi, když musíte kvůli krizi krotit výdaje? Řešením je internet!“

Počítač s připojením se stává běžným v každé domácnosti a surfování na internetových vlnách vyjde mnohem levněji než večer v baru. Odpadají investice do jídla, pití, dokonce do oblečení a líčení, protože seznamovat se po internetu z domova lze v teplácích.

Montážní rodina

A ještě jednou vážněji. Ekonomické trable vytvořily i nový model manželství - tzv. montážní: jeden z dvojice nově dojíždí za prací a vrací se domů jen na víkend.

Je to výhoda? Oba se na sebe těší, mají nová témata, čas na své koníčky, ale jsou-li ve hře děti, pak ten, kdo s nimi zůstává, přebírá větší úkoly; pokud je to žena, pak se musí při kompletní správě domu mnohému přiučit.

„Společně trávený čas vede k vyplavování endorfinů a poskytuje i nová komunikační témata,“ připouští Petr Šmolka, ovšem vzápětí doplňuje:

„Je to však i možný zdroj konfliktů, protože se rodina může dostat do sporu jak naložit s volným časem.“ Každopádně na takový typ soužití musejí přistoupit obě strany, a to se všemi možnými riziky.

Že krize mnohá manželství snad utužila, naznačuje také trend návštěvnosti psychologických center a poraden. Sem se totiž za poslední dva roky podle jejich provozovatelů dostavují více ti, kdo spíše řeší problémy finanční než partnerské.

Další obecná pozitiva, která ekonomická krize vnesla do mezilidských či příbuzenských vztahů, se hledají hůř, ale… „Lidé se začali opět navštěvovat doma, upustili od nákladných akcí v restauracích.

A party známých vyrážejí k někomu na chatu. Tam se společně baví a nenechají se bavit! Je to zatím okrajové, ale v jistém smyslu pozitivní chování.

Nesmí to však být tak, že šetření lidi totálně uzavře do sebe,“ dodává Petr Freiman. Alespoň něco. Opravdu doložitelných pozitiv přinesla krize bohužel jako šafránu.

Čtěte také: