Výuka finanční gramotnosti dosud byla jedním z mnoha slabých míst českého školství. Někde se řídili zásadou, že „peníze a sirky dětem do rukou nepatří“, jinde se sice o něco pokoušeli, ale dost rozpačitě a zmateně.
Kam také zařadit poučení o záludnostech „výhodných“ půjček: do matematiky, či občanské výchovy? Kde na to vzít učitele a metodiku?
„Babské“ rady
České bankovní domy v poslední době produkují množství rad, jak můžou lidé ušetřit (nikoli na bankovních poplatcích). Patří k nim i „zásady moudrého nakupování“.
- Připravte si seznam věcí, které potřebujete. Nákup to urychlí a nebudete v pokušení přemýšlet nad zbytečnostmi.
- Sledujte záruční lhůty zboží ve své ledničce – dbejte na to, abyste nic zbytečně nevyhodili.
- Dobře zvažujte koupi „výhodných balení“ 2 + 1 zdarma apod. Často tak totiž nakoupíte příliš mnoho zboží, které nevyužijete či nepotřebujete.
- Pokud možno neberte s sebou do obchodu děti. Při čekání u pokladny vždycky něco vyloudí.
- Nebuďte líní ohnout se ke zboží ve spodních regálech. Může být levnější než to vystavené v úrovni očí.
- Pokud vyhledáváte slevové akce, nakupujte skutečně jen zlevněné zboží – nepřihazujte do košíku další věci. Ty totiž naopak můžou být o to dražší.
„S různými programy nás teď v této souvislosti oslovuje neuvěřitelné množství firem,“ říká Miroslav Ferkl, zástupce ředitelky Základní školy Generála Janouška na pražském Černém Mostě, a ukazuje štos papírů.
„Většinou jsou to ale materiály málo srozumitelné. Ke světlým výjimkám patří program Rozumíme penězům, který se nám zalíbil a právě ho začínáme používat.
Nemáme ho ale jako samostatný předmět – učí se v rámci pracovních činností vedle vaření, práce s kovy a podobně.“
Program přišel na svět díky odborníkům a penězům z občanského sdružení AISIS, Evropského sociálního fondu, Státního rozpočtu ČR a GE Money Bank.
Zatím ho u nás absolvovalo na 5 000 žáků a téměř 2 000 jejich učitelů, kteří se na výuku připravují ve zvláštních kurzech.
Dovolená za všechny peníze?
Miroslav Ferkl nás vzal přímo do vyučování. Deváťáci se dnes chystají na dovolenou. Rozdělili se do čtyř „rodin“, které z podkladů nastudovaly modelové dovolené, ty před tabulí rozebírají a učí se z prozíravosti i chyb jejich protagonistů.
Svobodovi třeba ke své dovolené v Thajsku přistoupili docela moudře. Dva roky šetřili na spořícím účtu (kontrolní otázka pro žáky představující Svobodovy: „Kolik jste za tu dobu získali na úrocích? Spočítejte do konce hodiny!“).
Program Rozumíme penězům v 10 lekcích pokrývá většinu nejčastějších situacích, které můžou rodinou v souvislosti s financemi potkat
Vybrali si cestovku pojištěnou proti úpadku, jeli v levnějším mimosezonním období a ještě získali slevu pět procent za časné zaplacení zájezdů.
To Nálepkovi tak rozumní nebyli. Rozhodli se pro Maledivy, na něž si půjčili 220 000 Kč (!), přičemž ještě málem naletěli podvodníkům. Pak neměli na vánoční dárky, a když chtěli v zimě na hory, zase si půjčili. Jak ti jen dopadnou?
Rychlí vyrazili na Krétu hlavně kvůli babičce, která o ní léta snila. Nechali se ale nachytat vykutálenou cestovkou, jež jim prodala zájezd bez dopravy a stravy.
To druhé zjistili až na místě. Díky kartě se sice dostali k nějakým penězům, museli však využít kontokorent (Rychlí: „Co to je? Jak to funguje?“). Vrátili se tedy s neplánovaným dluhem.
To poslední rodina, o níž pražští deváťáci sehráli scénku, je pravý vzor prozíravosti. Na dovolenou v Chorvatsku našetřila na stavebním spoření, vyrazila autem a do kempu, takže ji to ani moc nestálo.
Ale štěstí za ně nekoupíš…
Děti se bavily, učitel se nenudil – J. Á. Komenský by zajásal. Karina a Isabela nám po hodině řekly:
„Tyhle hodiny jsou fajn, líp teď chápeme, že by se mělo dobře plánovat dopředu a nic neurychlovat. Ale s panem učitelem Ferklem se nám stejně líbí každá hodina.“
Myslí některý ze žáků, že se mu tady naučené věci budou hodit a že třeba jednou doma poradí rodičům? Pár jich soudí že asi ano. Zažili už doma potíže s placením nájemného, přemrštěným účtem za vodu a podobné věci.
Když pasivní, tak příjem
„Vynálezce“ pojmu finanční gramotnost je americký podnikatel a spisovatel Robert Kiyosaki. Ve svých knihách jednoduše vysvětluje zásady hospodaření pro každého. Mimo jiné pracuje s pojmy aktivní příjem – takový, u nějž člověk musí osobně být (práce) – pasivní příjem, u nějž být nemusí (výnosy z pronájmu) a životní náklady. Pokud pasivní příjem překročí náklady, může se člověk odebrat na zasloužený odpočinek. Koho z nás to ale kdy v aktivním věku potká?
„Naši něco podepsali a teď je to blbý,“ praví jedna dívka a je na ní vidět, že by se ráda podobné situaci v budoucnu vyhnula.
Program Rozumíme penězům zřejmě při této hodině děti opravdu zaujal. Je dobře vymyšlený, protože neobtěžuje školometskými poučkami či definicemi, ale předvádí situace ze života.
„Chceme s jeho pomocí naučit děti sestavovat domácí rozpočet, zorientovat se v džungli finančních služeb, pochopit rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou, co je to euro, jak nejlépe nakupovat energie, že se peníze dají půjčit i na rozumný úrok a tak dále,“ dozvídáme se od zástupce ředitelky.
„Hlavně ale žáky přivést k poznání, že nemusejí – respektive nemůžou – mít všechno a hned. Jedna lekce je také o hodnotách: že se všechno nedá převést na peníze.“
(Účast banky v programu zavdává příčinu k mírné podezíravosti. Žádná reklama se prý ale na školách nekoná, ani produkty různých bank tu nejsou při vyučování srovnávány.)
Mám to koupit? Zeptám se dcery
Že je finančního vzdělávání deváťákům zapotřebí jako soli, o tom není pochyb. Samozřejmě i tady na Černém Mostě, kde mají rovněž žáky ze sociálně slabších rodin, dětského domova a azylového domu. Mimochodem, kapesné dostává jen třetina z nich, a to pouze nárazově v případě potřeby.
Výzkum mezi dosavadními absolventy programu Rozumíme penězům přitom ukazuje, že informace v případě dětí dopadají na úrodnou půdu. Na stejné otázky při výzkumu odpovídali rodiče a jejich potomci-deváťáci. Tady je pár příkladů shod a rozdílností:
Bez kterého výdaje se vaše domácnost nejsnáze obejde?
- bez kouření (děti 60 %, rodiče 73 %)
- bez návštěvy restaurace (děti 59 %, rodiče 70 %)
- bez dovolené (děti i rodiče 45 %)
Na co bys chtěl(a), aby ti rodiče spořili?
- na studium (děti 52 %, rodiče 65 %)
- na co budu chtít (děti 38 %, rodiče 35 %)
Co bys udělal(a) s vyhraným milionem korun?
- vše uložil(a) do banky na později (děti 48 %, rodiče 37 %)
- koupil(a) dům (děti 20 %, rodiče 32 %) Vše darovat na charitu chtělo 1 % dětí a 2 % rodičů.
Jak mít své peníze pod kontrolou?
Do prasátka nebo do cukrárkny?
- vedu si rozpočet (děti 76 %, rodiče 29 %)
- kontroluju výpisy z účtu (děti 76 %, rodiče 66 %)
- respektuju své finanční možnosti (děti 75 %, rodiče 76 %) Čtvrtina dětí i rodičů odmítá úvěry.
Jak bezpečně používat platební kartu?
- nepůjčovat ji a neříkat nikomu PIN (děti 90 %, rodiče 84 %)
- zapamatovat si číslo PIN (děti 81 %, rodiče 80 %)
- umět kartu zablokovat (děti 77 %, rodiče 80 %)
Jak ven z dluhů?
- spojit se s věřitelem a požádat o odklad splátek (děti 77 %, rodiče 93 %)
- snažit se zvýšit svůj příjem (děti 72 %, rodiče 83 %)
Co v první řadě udělat po dokončení studií?
- koupit dům (děti 84 %, rodiče 87 %)
- vybavit dům (děti 76 %, rodiče 66 %)
- koupit auto (děti 66 %, rodiče 16 %) Celých 21 % procent dětí, zřejmě hlavně dívky, také mělo jako svou prioritu svatbu!
Z průzkumu vyplynul možná až nečekaný smysl pro realitu mezi dětmi. Pouze třetina z nich třeba soudí, že by někdy mohly být milionáři. Dvě třetiny neočekávají v prvním zaměstnání plat vyšší než 20 000 Kč.
V odhadu průměrné mzdy v ČR (v době výzkumu 23 144 Kč) byly blíže skutečnosti děti (21 807 Kč) než rodiče (20 100 Kč). Stejně tak v odhadu nákladů na bydlení, jídlo či Vánoce. (Až člověka napadá, jestli by na kurzy finanční gramotnosti neměli povinně chodit také rodiče?!)
Čtěte také:
Přidat komentář
Doporučit článek emailem
Tisknout článek
Sdílet na Facebook
