„Věděla jsem, že nechci, aby moje děti šly do školy na sídliště, kam jsme se přestěhovali,“ vysvětluje paní Daniela z Prahy.
„Tak jsem začala syna a po dvou letech i dceru vozit do vedlejší čtvrti. Ráno je to komplikace, odpoledne je vyzvedává moje máma.“
Naznačuje tak problém, který řeší spousta rodičů: když děti nebudou chodit do školy za rohem, tak kam? A s kým? „Chápu, že se rodiče snaží sehnat co možná nejlepší školu.
Často ale zapomenou, že než jdou do práce, musejí dítě do školy dovézt, už třeba na půl sedmou, a pak si pro něj přijet. A že je to každý den,“ upozorňuje učitelka Dagmar Smatanová z pražských Modřan.
„Jsou z nich štvanci. Cestou domů ještě nakupují, zdrží se v dopravní zácpě a děti se k úkolům dostanou až třeba kolem sedmé.“
Aby děti nebyly unavené, je dobré část výuky strávit mimo lavice (Základní škola a mateřská škola Angel v Praze 12)
Její kolegyně Dana Osvaldová doplňuje: „Když upozorňujeme rodiče, že žák by měl věnovat domácí přípravě více času, často odvětí, že je po příjezdu domů tak unavený, že zkrátka nemůže. Nedivím se, někteří jsou z domova pryč i dvanáct hodin.“
Až napočtvrté
„Netušila jsem, že vybrat školu je taková věda. Už neexistují společné osnovy a každá škola má svůj vlastní výukový plán,“ říká paní Lucie z Hradce Králové.
Škola hned za jejím domem učí angličtinu až od třetí třídy, což jí připadá pozdě, navíc nenabízí moc kroužků. Další má rozšířenou výuku tělesné výchovy, ale její dceři dělá problém i kotrmelec.
„Ve třetí škole se nám nelíbila sešněrovaná atmosféra jako z minulého století, takže jsme vybrali až čtvrtou, do které budeme muset dceru vozit autem, první roky ji určitě samotnou pouštět nebudeme.
Naštěstí se pro stejnou školu rozhodli i sousedi, takže se budeme v dovážení střídat. Snad se tam jejich syn i naše dcera dostanou, zájem je celkem velký,“ doufá paní Lucie.
Kouzlo spádových škol
Ředitelé přednostně přijímají děti z tzv. spádových oblastí (kam patříte, zjistíte na obecním či městském úřadě). Tento problém řeší spousta lidí, kteří žijí mimo své trvalé bydliště.
„V takovém případě ředitel školy ve správním řízení rozhodne, zda žáka mimo spádový obvod přijme. V současné době školy nemají naplněné kapacity, problém s přijímáním nebývá,“ uklidňuje rodiče Jakub Stárek, vrchní ředitel sekce vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Přesto školy, kde žáky kvůli kapacitě a počtu učitelů odmítají, existují. Hlavně ty s pověstí výborných jazykovek.
„Ze spádové oblasti máme kolem dvaceti prvňáků ročně, to bychom naplnili stěží jednu třídu. Otevíráme ale každoročně čtyři, někdy i pět tříd, odmítat musíme řadu zájemců o bilingvní třídy česko-anglické,“ vysvětluje ředitelka Základní školy a mateřské školy ANGEL v Praze 12 Iva Cichoňová.
Co by měl předškolák umět?
Dana Osvaldová, zástupkyně ředitelky Základní školy a mateřské školy ANGEL v Praze 12: Již v mateřské škole se naučí rozeznávat barvy, tvary a získá další dovednosti. Měl by však také dobře znát své jméno a příjmení, adresu, umět vyjmenovat členy své rodiny. Rodiče by měli především podporovat činnosti, které však často neradi vidí, protože nadělají nepořádek: kreslení, stříhání, lepení a modelování – velmi to prospívá v rozvoji jemné motoriky. Pak je důležité, aby dítě bylo schopné obsloužit se. Když se ze školky spěchá na kroužek a maminka v rámci urychlení dítě obléká, dělá mu medvědí službu.
Dagmar Smatanová, učitelka: Největší problém je, že spousta prvňáků neumí zpočátku reagovat na pokyny. Hned poznám, kde rodiče něco řeknou třikrát čtyřikrát a pak si to raději jdou udělat sami. Jsou nedůslední a tím dětem velmi ubližují. Měli by trvat na tom, že zadaný úkol se prostě musí splnit.
Když připomíná, že přednost mají děti ze spádové oblasti a z jejich mateřské školy, připadáte si jako ve filmu Baby Boom z roku 1987, kde se Diane Keatonová na pískovišti dozvídá, že klíčem k zajištění dobré univerzity je už vyhlášená školka, kterou musí žena sehnat během těhotenství.
Ostatně pískoviště jako výborný zdroj informací nezatracujte. Stejně tak šatnu školky, místní samoobsluhu, řezníka a poštu.
„Nejvíc mě těší, když mi rodiče řeknou, že naši školu jim doporučili známí, kteří tu měli nebo mají děti. Šeptanda mezi spokojenými rodiči je nejlepší reklama,“ míní Iva Cichoňová.
Divadlo pro rodiče
K zápisu do první třídy jsou zákonní zástupci povinni přivést všechny děti, kterým do konce letošního srpna bude šest let. Výjimku tvoří ty, u nichž je jasné, že budou mít odklad.
„Ředitel může udělit odklad, aniž by dítě bylo zapsané,“ informuje Patrik Kubas z tiskového odboru MŠMT. „Pokud ale bylo zapsané loni a mělo odklad, musí přijít k zápisu znovu.“ Kam ale k zápisu jít? Jak zjistit, jestli je škola kvalitní?
Dobré je poptat se učitelek a rodičů ve školce, prozkoumat webové stránky České školní inspekce, okolních škol a vyrazit do těch, které vás zaujaly.
„Při dnech otevřených dveří nic moc nepoznáte, považuju je za divadlo pro rodiče,“ tvrdí ředitelka ZŠ Ohradní v Praze 4 Marie Zimová. Iva Cichoňová ze školy ANGEL v Praze 12 souhlasí:
„Nabízíme přímý náslech v prvních třídách. Rodiče můžou vidět oba typy programů, které nabízíme, prohlédnout si třídy, poznat výuku podle metodiky Začít spolu a případné nejasnosti konzultovat s učitelkami.“
Zájemce si ředitelka zve, s každým pohovoří, přiblíží mu filozofii školy, zodpoví dotazy a případně poradí, kam mají směřovat, pokud se jazyková škola nejeví pro jejich potomka jako správná volba. Dětem se mezitím věnují speciální pedagogové, školní psycholog a učitelé.
„Je třeba, aby rodiče upřímně sdělili, jaké jejich dítě je, jaké má schopnosti i problémy, co od školy čekají. A ředitel spolu s odborníky musejí posoudit, jestli je škola schopná jejich očekávání naplnit,“ dodává Iva Cichoňová.
„Občas se stává, že jsou rodiče příliš ambiciózní a neberou zřetel na specifické potřeby svého dítěte.
Proto je u zápisu školní psycholožka, která posuzuje, zda naše škola, kde je od prvního ročníku angličtina a od třetího v tomto jazyce jeden předmět vyučujeme, není pro dítě příliš velká a stresující zátěž.“
Zkuste pojistku
Opačný extrém jsou rodiče, kteří přivedou ratolest do nejbližší školy, aniž by ji někdy navštívili a něco si o ní zjistili. Pak se může stát, že se soutěživá holčička natěšená na známky ocitne ve třídě, kde paní učitelka píše slovní hodnocení.
Nebo neposedný kluk trpí ve škole klasického typu, kde se nepracuje v centrech, není zařazována skupinová práce, nestřídají se činnosti, nebývá poskytován dostatek prostoru pro relaxaci a vlastní tvořivost.
Pokud si nejste výběrem jistí, můžete své dítě zapsat na dvě školy. „Zákon to vysloveně nezakazuje,“ připouští Jakub Stárek z MŠMT.
„Jenomže ředitelé pak nemají správné údaje o počtu žáků, kteří v září nastoupí, a je těžké pl
Pokud se k tomuto krajnímu rozhodnutí odhodláte, na zdvojený zápis se přijde nejpozději na konci března, do kdy mají ředitelé nespádových škol povinnost nahlásit těm spádovým, že přijali „jejich“ dušičku.
Takže vybírejte rychle, ale ne zbrkle!
Jaké máte zkušenosti se základními školami? S kvalitou výuky, vybavením a jednáním učitelů? Tématu se chceme dál věnovat, takže budeme rádi, když nám své postřehy napíšete na e-mail kubikova@sanoma.cz.
Čtěte také:
Přidat komentář
Doporučit článek emailem
Tisknout článek
Sdílet na Facebook
