Úředníci Ministerstva životního prostředí (MŽP) totiž dali zelenou nadnárodním těžařským firmám pro geologický průzkum na případnou těžbu takzvaného břidlicového plynu.
Stojíme na vrcholku vyhledávaného výletního místa Hvězda v oblasti Broumovských stěn, vzácné lokality u města Police nad Metují. Lesník Ing. Petr Kuna ze Správy chráněné krajinné oblasti Broumovsko ukazuje zdejší přírodní poklady.
„Tady je pěkný výhled. Odtud vidíte blízké skalní útvary, támhle v dálce Sněžku a Černou horu. Otočíte hlavou a máte na dlani Broumov.“
Základní informace
Co chtějí těžit? Plyn (případně ropa) vznikl z odumřelých organismů, které spolu s bahnem v dávných dobách vytvořily mohutné vrstvy na dně moří a následně byly překryty dalšími sedimenty.
Jak by na to šli? Břidlicový plyn se nachází v hloubce dva kilometry a více. Tam je třeba zapustit svislý vrt. Až dosáhne plynonosné vrstvy, zatočí a směr vrtání je v délce asi jeden kilometr vodorovný. Pak je třeba provést hydraulické štěpení (hydraulic fracturing, zkráceně fracking). Nejprve se v hloubce okolo vrtu speciální trhavinou docílí rozpraskání horniny a pak se pod vysokým tlakem 10 až 100 MPa do vrtu vhání voda s příměsí písku a chemických látek. Jde o antikorozní látky, nemrznoucí směsi, rozpouštědla, lubrikanty a pesticidy. Hornina v podzemí se tímto způsobem na vzdálenost až 100 metrů rozbije, ovšem póry se díky písku neuzavřou.
A kdy proudí plyn? Část tekutiny se podaří vrátit zpět na povrch, následně se potrubím začne nahoru odvádět plyn. Ten se ještě musí upravit a očistit, pak se odvádí nově položeným potrubím do plynovodní sítě. Tento proces se v během životnosti jednoho vrtu, která činí 10 až 30 let, opakuje i 18x.
Broumovský výběžek ve východních Čechách je skutečně malebná krajina s ostrůvky divoké přírody známá především rozsáhlými skalními městy a unikátní církevní a lidovou architekturou.
Je to ekologicky a esteticky cenná oblast v rámci celé naší země. Mohly by zde opravdu v budoucnu působit těžaři? A malebnou krajinu „zdobit“ vrtné věže?
Ložiska plynu? A v Česku?
Města v oblasti Trutnovska a Náchodska v říjnu loňského roku zaskočila žádost MŽP o stanovisko k řízení o stanovení průzkumného území Trutnovsko pro vyhledávání vyhrazeného nerostu ropy a zemního plynu.
Přestože devět dotčených měst a obcí vyjádřilo v listopadu nesouhlas (ze zaslaných podkladů nebylo jasné, v jakém rozsahu by se projekt dotkl chráněného území), těsně před Vánocemi MŽP rozeslalo rozhodnutí, kterým průzkumné území stanovilo a tedy nezamítlo.
Jinými slovy: těžařská firma Basgas Energia Czech vlastněná převážně australskými společníky tu chce zjistit, zda se pod územím nachází plyn, který by pak v horizontu šesti až osmi let začala těžit.
Podobně chce v oblasti mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem ložiska plynu v břidlicích prozkoumat jiná společnost - britská Cuadrilla.
Jak to, že najednou slyšíme o plynu či snad ropě pod českým územím? Nejde o klasická velká ložiska, ale o takzvaný břidlicový plyn.
Geologové o něm vědí dlouho, jenže jeho získávání nebylo po dlouhá léta rentabilní. Narozdíl od klasických ložisek plynu a ropy nejsou tyto vrstvy propustné. Díky novým technologiím, které se rozvinuly v USA, je jeho těžba nyní reálná.
Za velkou louží už probíhá poměrně masivně. Teď se těžařské firmy začaly zajímat o Evropu a naši kotlinu.
Plyn vytěžený z břidlic by prý mohl alespoň o 5 až 10 procent snížit současnou 98procentní závislost České republiky na dovozu plynu a údajně přispět ke snížení ceny pro koncové zákazníky. To zní zajímavě, ale…
Už sám průzkum zavání
„Nemůžeme si pomoci, vnímáme to jako velké ohrožení životního prostředí, krajiny a života tady vůbec,“ tlumočí Petr Kuna obavy ochranářů i obyvatel. „Riziko představuje nejen těžba, ale už vlastní průzkum.
Negativa, na která upozorňují odpůrci
VODA V SÁZCE Zcela zásadní jsou obavy ze znečistění zdrojů podzemních vod. Na stránkách odpůrců lze dohledat, že pro technologii hydraulického štěpení se v USA používá až 750 chemických látek, mezi nimiž jsou benzen, etylbenzen, toluen, xylen, naftalen, metanol a další. Jestli je to pravda, lze těžko ověřit, protože těžařské firmy složení svých směsí neuvádějí, ohánějí se obchodním tajemstvím. Těžařské společnosti často argumentují, že kapalina, která se do hornin vstřikuje, obsahuje pouze půl procenta chemikálií. Vzhledem k používaným objemům se ale jedná o desetitisíce litrů často toxických a karcinogenních látek.
RADIACE Z PODZEMÍ Komplikace s sebou může nést i tekutina, která se vrací zpět na povrch. V podzemí totiž může získat těžké kovy jako rtuť a olovo nebo také radioaktivní látky jako uran a radium. Jde přitom o tisíce kubíků, které se musejí nějak vyčistit, případně uložit jako nebezpečný odpad. Všechny použité chemické látky můžou kvůli pracovní nekázni, případně netěsnosti potrubí uniknout na povrch!
STOVKY KAMIONŮ Těžko si lze také představit, že by na stávající české infrastruktuře bylo možné hnát stovky kamionů potřebných pro dopravu materiálu, chemických látek a technologických zařízení.
VÝBUCH STUDNY V USA došlo v lokalitách těžby i ke znehodnocení pitné vody, v jednom případě kvůli uniklému plynu explodovala studna a jindy z vodovodního koutku zahořel plyn! Jde o extrémní události, těžařské firmy poukazovaly na to, že neexistují důkazy o přímé spojitosti s jejich prací. Jenže to nikoho příliš neuklidní. V USA a Kanadě se už zvedl odpor veřejnosti, který americkou Agenturu pro ochranu životního prostředí EPA loni donutil vyhotovit rozsáhlou studii, která by měla ověřit nebo vyvrátit mediálně šířené negativní dopady těžby. První výsledky mají být známy v průběhu tohoto roku.
Ten má totiž zahrnovat vrty, u kterých není přesně určen počet. Je možné, že se nenajde vůbec nic, ovšem už při tom průzkumu se může provádět rizikový proces hydraulického štěpení, kdy se do podzemí pod vysokým tlakem pumpuje voda s chemikáliemi. To je nejhorší z hlediska ochrany podzemních vod.“
Je pravda, že zatím jde jen o stanovení průzkumného území a následovat musejí další povolení. Není to tak, že by za 14 dnů začaly firmy vrtat, ovšem stát dal jasně najevo dvě věci: mám zájem zjistit, jestli tady nerostná surovina je, a mám zájem ji zde těžit.
A není těžké si domyslet, že investor nebude do průzkumu investovat miliony, aby státu „jen“ potvrdil nerostné bohatství.
Odhlédneme-li od faktu, že by se do země pumpovaly chemikálie, dobývání plynu by poznamenalo i ráz krajiny.
„Těžební věže, které jsou schopné vrtat do hloubky dvou až čtyř kilometrů, jsou veliká monstra dosahující výšky i padesáti metrů,“ říká Petr Kuna s tím, že tyto informace zjistil na oficiálních webových stránkách těžařů i odpůrců.
„A aby se mohlo vrtat, všude ve světě se musel u každého vrtu pro celou technologii připravit urovnaný terén o ploše minimálně jeden hektar. Vytváří se tam zásobníky pro vodu, vlastně jsou to takové malé rybníky. Parkují tam cisterny a kamiony s chemikáliemi.“
Další věc je, že nikdo zatím přesně neví, o co těžařům jde. Existuje více druhů ložisek, jež se dobývají hydraulickým štěpením.
Nejčastější případ je sice břidlicový plyn, který na webu deklarují s tím, že by tu mohl být v hloubkách vázán na nějaké staré silurské vrstvy, ve hře však může být i ropa nebo plyn vázaný na uhelné sloje.
Ministerstvo: konkrétní práce povoleny nejsou!
Zatím se ještě nerýplo do země, a tak jde možná o zbytečný povyk, říkáte si. Požádali jsme tedy o stanovisko MŽP. To skutečně v prvoinstančním řízení ve dvou případech stanovilo průzkumné území.
Proti oběma rozhodnutím byly podány rozklady ze strany účastníků řízení, tedy obcí, rozhodnutí tak nejsou pravomocná (platná) a budou dál přezkoumávána. Těžaři zatím vyhráno nemají. Jenže proč bylo území podivně rychle stanoveno?
„MŽP nenašlo dostatečně závažné důvody jako jednoznačnou oporu pro zamítavé rozhodnutí,“ vysvětluje tisková mluvčí Michaela Jendeková.
„Formulace ,povolí průzkum‚ je ale z hlediska znění zákona nesprávná a zavádějící. Rozhodnutí o stanovení průzkumného území vymezuje nejen území, ale také podmínky pro případnou činnost v něm (zákaz či omezení projektování některých činností v části průzkumného území z titulu ochrany přírody, vod, životního prostředí apod.).
Průzkumné území je forma exkluzivní licence pro určenou firmu ve vymezeném území po vymezenou dobu provádět různé geologické práce při hledání určitého nerostu (od vědecké rešerše až po vrty). Žádné konkrétní práce však tímto stanovením průzkumného území povoleny nejsou.“
Michaela Jendeková pak vyjmenovává další nutné kroky a povolení, které by těžařské firmy musely mít, než by mohly vůbec přistoupit k nějakým pracím.
Mezi nimi jsou posouzení krajského úřadu, expertní posouzení České geologické služby, povolení báňského úřadu a třeba majitelů konkrétních pozemků.
V sázce je kojenecká voda
Nemálo důležitý je fakt, že dotčené obce už by v dalším řízení neměly pravomoc do procesu jednoznačně mluvit. „Teď je jediná možnost, kdy do řízení můžeme vstoupit,“ říká Ing. Marcela Žouželková z Odboru životního prostředí v Broumově.
„Kdyby území bylo stanoveno, těžaři se pak budou bavit s dotčenými orgány a je to složitější situace. Naše zamítnutí se třeba bude muset opírat o stanovisko určitého geologa, který to za dodržení navrhnutých podmínek může povolit. A jak všichni víme, lidský faktor selhal už několikrát…“
Broumovské také znepokojilo, že informace v první žádosti byly velice stručné a strohé. Nebyla tam uvedena všechna ochranná pásma.
„Měli jsme z toho smíšené pocity. A proč se nám byť jen průzkumy nelíbí? Samozřejmě se domníváme, že veřejný zájem ochrana vod a přírody převyšuje nad zájmem případné těžby.
Jeden z hlavních důvodů, proč tu lidé i přes problémy s nezaměstnaností žijí, je právě nádherné prostředí, příroda a památky.“
Velice znepokojen nad jakýmikoli úvahami těžby je starosta Teplic nad Metují Milan Brandejs. „Točíte to?“ ptá se. „Bojím se, že budu sprostej.
Ve chvíli, kdy nám tady Ministerstvo životního prostředí dává různé limity, co můžeme a co nemůžeme používat, tak dolarovému podnikateli povolí sondovat prostředí, kde moc dobře vědí, že je tu zásobárna kojenecké vody a to jedné z nejkvalitnějších na světě.
A přesto uvažují o tom riskovat, že se tyto zdroje kontaminují?! Prostě jsme k tomu dali jasné stanovisko: nejezděte sem, nechceme vás tady, nechceme ani jeden vrt ani jeden kamion.
Máme tu něco, co je k životu stoprocentně nutné a to je voda. Oni to však moc dobře vědí, ale ty dolary!“
Čtěte také:
Přidat komentář
Doporučit článek emailem
Tisknout článek
Sdílet na Facebook
