Seznamování je věda. Kde na nás čeká láska nebeská?

Tolik se jich k sobě určitě hodí, jen o sobě nevědí. A to máme na rozdíl od starších generací k dispozici internet, všelijaké specializované seznamovací agentury, bujaré večírky a diska…

V posledních letech začal být in světově znějící pojem singles. Označuje člověka, který už opustil rodné hnízdo, ale nežije s partnerem. Je svobodný, nemusí se nikomu zpovídat, dělá si, co chce.

Chodí na večírky, možná častěji do kina, na víno s kamarády nebo jen pracuje a pracuje. Jenže se mu denně nedostává pohlazení, neuléhá vedle stálého partnera, nikdo mu ráno nepřipraví čaj.

Mnoho z nich by chtělo tento stav změnit, protože i přes všechny klady takového života to není ono.

„Znám plno zadaných, ale s Jitkou a Marcelou jsme pořád bez kluka. Chodíme na víno, občas do kina, ale stejně nám chybí On. Kluci, které znám, se nechtějí vázat.

S Markem z firmy je legrace, ale je na mě zase moc velký pohodář. A Jirka, se kterým si více rozumím, je ženatý…“ říká Anna a jistě mluví z duše mnoha mladých žen.

Ne jinak jsou na tom i mnozí páni. Problém můžou způsobovat stud, neschopnost oslovit ženu, vysoké nároky, neporozumění… Zkrátka mix spousty faktorů.

Když se chemie vyhýbá

V časopisech pro ženy se v článcích na téma seznamování často objevuje, že je problém narazit na skutečného chlapa. P

ánové, ruku na srdce, nepolevujeme v roli dobývačů, jež je nám přírodou dána? Umíme být tolik vytrvalí, kupovat ženám několikrát květiny a dobývat je, dokud nepodlehnou? Vždyť žena často řekne ne, ale myslí ano…

I v dnešní rychlé a přetechnizované době navazování vztahů běžnou cestou funguje. Pořád se poznáváme při sportu, na zájezdech, náhodně v tramvaji a na večírcích, aniž bychom partnera cíleně vyhledávali.

Problém nastává ve chvíli, kdy se to „normální“ cestou dlouho nedaří a osamocený propadá skepsi. Pak přichází na řadu možnost aktivně se snažit partnera hledat.

Seznámení přes internet může vyjít. A také nemusí...

Autor: ISIFA

Dokud neexistovala moderní média, lidé psali klasické inzeráty do novin. Tuto fázi v polovině 90. letech vystřídaly internetové seznamky a chaty (komunikační weby).

Zdálo se to úžasné: žádné čekání, okamžitá odezva a vše se odehrává v teple domova u počítače. Vznikaly různé portály typu rande, seznamka apod., kde si zadaní i nezadaní postupně tvořili profily a později se už ani nebáli ukládat fotografie.

Vyhledávače pomáhají filtrovat eventuální partnery. Lidé tráví hodiny chatováním, debatováním a vyznáváním virtuální lásky. A pak přijde čas na reálnou schůzku. Měl by to být den D - a ono nic.

„Ten David vůbec nevypadal jako na fotografii, navíc jsme si najednou neměli co říct, i přes ty krásné a nadějné e-maily. Nic jsem necítila, žádné šimrání v břiše,“ vypráví Lenka a jistě vám její slova potvrdí nejeden nezadaný.

Na druhé straně je ale mnoho párů, které se na internetu poznaly, vedou šťastný partnerský život a nezřídka lepší než dvojice z romantické náhody. Tak čím to je?

Rychlá doba a internet: pomáhají i komplikují

V současnosti se stále populárnějším stává řízené rychlorande, které organizují specializované agentury, zatímco éra komunikačních webů (chatů) a virtuálního seznámení má hlavní boom za sebou.

Souvisí to i s odpovědí na otázku, proč se některým lidem nedaří spárovat, ačkoli k tomu mají zdánlivě tolik nástrojů.

„Může za to právě přetechnizovaná doba,“ domnívá se Mgr. Jaroslav Šmíd, první muž seznamovací agentury Rychlý rande.

„Možností on-line seznámení za počítačem jsme se naučili vytvořit si pseudoidentitu. Hrajeme si tam na někoho jiného nebo vytváříme své iluze jen na základě e-mailů, textů někoho a někde.

Na síti to funguje dobře, rozumíme si přes zprávy, nalezneme společné téma, bez studu se píše o čemkoli s cizím člověkem. To stačí do okamžiku, než dojde na reálné setkání.

Tam často cítíme rozčarování, komunikace vázne a nepřichází ta chemie. Přes počítač to bylo fajn, na kávě to vůbec nefunguje.“

Jaroslav Šmíd se zároveň domnívá, že v důsledku anonymního spojení přes počítače a SMS se uzavíráme do své ulity a zhoršujeme tím svou komunikaci v osobním kontaktu.

Možná rozhodnou 3 minuty

Rychloseznamky vlastně vznikly v reakci na virtuální seznamování. Na rozdíl od něj chtějí umožnit jednak osobní kontakt od první chvíle, jednak na jedno místo soustředit více osamocených, aby bylo „z čeho“ vybírat.

A aby svůj prostor měla i ona potřebná chemie: cítíte pach protějšku, vidíte ho i slyšíte. Obvykle jde o večer profesionálně moderovaný, účastníci akce (bývá jich kolem 20) se prostřídají u stolečků, mají 3 minuty na povídání a pak anonymně do dotazníku uvedou, s kým by se chtěli ještě setkat.

Je jasné, že záleží na sympatiích a ani v tomto způsobu seznamování nelze hledat spásu. Vždyť není jisté, že mezi dvacítkou lidí najdete toho pravého. Účastníci si ale ušetří čas, protože při 15 individuálních schůzkách by jinak museli obětovat daleko více času.

Jsou agentury, které už organizované seznamování cílí na užší skupiny: pro manažery, baculky, maxichlapi, vysokoškoláky, apod.

„Program je určen finančně nezávislým podnikatelům, manažerům a mladým sympatickým dámám, které mají sex-appeal, se zájmem o vlastní zevnějšek a všeobecným přehledem,“ láká jedna z nabídek. Tady se šance spárování zvyšují společným problémem, zájmem nebo životním stylem.

Dnes dokonce fungují i nadnárodní seznamky slibující nalézt dokonalého partnera z celého světa. To pokud vám nevadí, že ten pravý bude cizinec.

„Módní trendy velí jasně: jsme v Evropské unii a svět se nám díky moderní technice zmenšil na minimum. Proč se tedy ve výběru životního partnera omezovat jen na Českou republiku?“ lákají zájemce na svých stránkách.

Není také od věci zkusit videoseznamky, jež umožní vidět potenciální partnery, jak se projevují a zda jsou nám podle mimiky a hlasu sympatičtí.

Obvykle se natáčejí v prostorách agentur, záznamy jsou poté uloženy v databázi a zájemci je můžou zhlédnout.

Co to vzít přes mazlení?

Příroda nás stvořila tak, že při párování hrají velkou roli sexuální znaky, chování a pudy. S někým si můžeme rozumět a prosmát celý večer, ale když přijde na doteky nebo sexuální kontakt, je kouzlo pryč.

V USA se proto objevily cuddle party, v podstatě jakési mazlírny. To jsou kluby, kde se zcela cizí muži a ženy po tmě nezávazně osahávají, nesmí však dojít na sexuální spojení.

U nás podobné chování spadá spíše do kategorie erotických klubů, kde drtivá většina populace pevný vztah hledat nebude.

A ještě tu máme seznamovací dovolené. Může se zadařit, ale platí, že jedeme s určitým počtem lidí a mezi nimi nám nemusí být sympatický nikdo.

Takový výlet je proto rozumné vnímat jen jako příležitost, jinak můžeme být už při nástupu do autobusu otrávení, protože mám do oka nikdo nepadl.

Psychologové se většinou shodnou, že nejlepší je zaměřit se na koníčky, sport a trávit volný čas hlavně ve společnosti lidí, s nimiž je nám dobře.

Stejně tak ale není určitě k zahození toho pravého aktivně hledat přes inzeráty. Pravděpodobnost úspěchu je vyšší, než pokud single člověk zůstává doma. A tak zkoušet a zkoušet.

Čtěte také: