Zvlášť ochuzení jsou tím milenci, astronomové a filozofové (co by asi dnes naplňovalo obdivem Immanuela Kanta?).
Nám ostatním to tolik nepřišlo; někdo možná byl i fascinován hektary zářících oken mrakodrapů. Tomu zvířeti, které pořád sídlí hluboko v nás, ale tma chybí.
Miláčku, kde je Velký vůz? V garáži?
Jde sice o denní zvíře (na rozdíl od bezpočtu tvorů nočních a soumračných), jenže kvůli dobrému odpočinku i my potřebujeme období dobré tmy.
Bez ní není spánek kvalitní a naše vnitřní hodiny se rozladí, vinou čehož přicházejí stres i nemoci. Jen ve spánku také vzniká protirakovinový hormon melatonin.
Jak osvětlovat osvíceně?
- V první řadě jde o to, aby světlo směřovala tam, kam má – to jest dolů pod lampu. To bohužel vůbec není běžné. Např. kulatá svítidla šíří jas rovnoměrně do celého prostoru kolem sebe. Svítí tak při dobré viditelnosti desítky kilometrů daleko do krajiny i vzhůru do vesmíru.
- Z hlediska přírody je lepší světlo sodíkových výbojek (oranžové) než rtuťových (bílé). Úplné zvěrstvo jsou billboardy nasvícené zespodu silnými reflektory.
- Zatím u nás bohužel žádný zákon proti světelnému smogu nemáme. Některá města (třeba Znojmo a Plzeň) však předběhla dobu a z vlastního rozhodnutí instalují „tmě přátelské“ lampy.
- Dosáhnout dokonalé tmy je nemožné. Podle vědecké definice totiž světlo zahrnuje kompletní spektrum záření včetně infračerveného či elektromagnetického, a je tedy prakticky všudypřítomné. Když si však chcete užít u nás největší možnou tmu, zavřete se ve vinném sklepě a zhasněte. Jenom nezapomeňte, kde je vypínač!
- Přátelé temnot se nemůžou shodnout v tom, zda je lepší hovořit o rezervacích tmy, nebo o parcích tmy. Ve světě se totiž tyto pojmy pletou s indiánskými rezervacemi a přírodními parky. Takže si můžete vybrat…
Vinou svítících lamp, automobilů, továren a oken domů nebe nad našimi hlavami pohaslo. Vědci odhadují, že při téměř dokonalé tmě, která je ovšem možná pouze na širém oceánu daleko od pevniny, můžeme pozorovat na 7 000 vesmírných útvarů. Nad velkými městy to však bývá jen několik desítek a občas také pouze osamělý Měsíc!
To se pak zamilovaným párům těžko provozuje romantické hledání souhvězdí. Traduje se historka o havárii elektrických rozvodů v americkém Milwaukee: město zhaslo a zděšení lidé volali, co že to je za podivný svítící útvar na nebi? Invaze mimozemšťanů?
Ne, pouze Mléčná dráha, kterou v té chvíli viděli poprvé v životě.
Vědci prokázali, že „zánik“ hvězdné oblohy způsobují potíže všem tvorům, kteří pod ní byli zvyklí žít: kromě lidí třeba i netopýrům, želvám, různým šelmám, žábám a ptákům.
Jejich život ještě dál komplikují osamělé zdroje světla: od dálnic po pouliční osvětlení po domy, jež považují za hvězdy. Ke své zkáze pak podle nich řídí svůj životní cyklus a orientaci.
Na většině tvorstva Evropy, USA a Japonska je tak páchána obrovská „krádež tmy“ – biologický pokus, který nemůže dopadnout dobře. O důsledcích neustálého osvětlení ostatně můžou vyprávět vězni ze zvláště přísně střežených cel.
Posel tmy z Pojizeří
O škodlivých účincích světelného smogu se ví už půl století, nikoho však nijak zvlášť nevzrušovaly. A vlastně dodnes moc nevzrušují. Máme přece palčivější problémy, ne?
Určitě máme, jenže boj se světelným znečištěním je také důležitý a zdaleka není tak nákladný. Obvykle stačí trocha zdravého rozumu a dobré vůle.
Jako první si to uvědomili v kanadském Torrance Barrens, kde vznikla rezervace temné oblohy (Dark Sky Preserve) před více než 10 lety.
Ještě starší jsou některé ochranné zóny hvězdáren, mezi něž se čestně řadí i kruhy o poloměru 10 km kolem Ondřejova a Kleti.
Jinak je ovšem fakt, že rezervace tmy vznikají hlavně uprostřed obrovských národních parků v bohatých státech (USA, Kanada, Nový Zéland): největší je kanadský Cypress Hills s téměř 40 000 ha.
Čest budiž do nedávna jediné výjimce z naší části Evropy, maďarskému Zselici. Spolu se skotským Galloway Forest Park to jsou první evropské temnotné končiny.
Dnes se k nim ovšem nově řadí i Jizerská oblast temné oblohy (chystají se slovenské Poloniny). Před pár lety ji vymysleli astronomové z polské Vratislavi, kteří pro dobrý nápad získali i české kolegy a ochránce přírody z CHKO Jizerské hory.
„Zóna tmy“ kolem obcí Jizerka a Orle má asi 75 km2, jež jsou téměř přesně na poloviny rozděleny mezi Polsko a Čechy. Našla by se u nás sice i vhodnější místa, ale také tady je to dobré; za prvé je oblast chráněna věncem okolních hor, za druhé se nachází v nadmořské výšce nad 800 m, což znamená pro astronomy plus.
Rozhodující ale byla vstřícnost místních lidí. Oblast temné oblohy je však (zatím?) jen iniciativa astronomů a ochranářů, není podepřena zákonem.
Projděte se sluneční soustavou
Kromě noční temnoty a zářící oblohy s Mléčnou dráhou zde návštěvníci najdou i denní pozoruhodnosti. Největší úspěch zřejmě bude mít maketa sluneční soustavy v měřítku jedna ku miliardě.
Slunce i planety jsou zobrazeny ve formě kamenů s vysvětlujícími plaketami (a jmény nezbytných sponzorů). Své příznivce ovšem v česko-polské oblasti jistě najdou rovněž hvězdářské dalekohledy pro veřejnost a zařízení na měření kvality tmy, jež bude svá data přenášet na internet.
V současnosti se u nás uvažuje ještě o dalších dvou rezervacích tmy, avšak odborníci jim přičítají spíše propagační význam.
Hlavní podle nich je, aby stopku světelnému smogu vystavily státní orgány a obce. „Ještě před dvěma sty lety jste velké město v noci dříve ucítili, než uviděli,“ podotýkají. „Dnes září až desítky kilometrů daleko.“
Čtěte také:
Přidat komentář
Doporučit článek emailem
Tisknout článek
Sdílet na Facebook
